Co je glykogen?

Glykogen je zásobní forma glukózy, kterou si tělo ukládá především v játrech a kosterních svalech. Slouží jako rychle dostupný zdroj energie, který může organismus využít například při fyzické aktivitě nebo v době mezi jídly.

Po konzumaci sacharidů se jejich část přemění na glukózu. Pokud jí tělo aktuálně nepotřebuje, může ji uložit ve formě glykogenu. Glykogen si proto můžeme představit jako krátkodobou zásobárnu energie.

Glykogen není totéž co glukóza. Glukóza je cukr, který tělo využívá jako zdroj energie, zatímco glykogen je její zásobní forma.

Kde se glykogen ukládá?

Největší zásoby glykogenu se nacházejí:

• v játrech – jaterní glykogen pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy v krvi mezi jídly a během delšího lačnění,

• v kosterních svalech – svalový glykogen slouží především jako zdroj energie pro samotné svaly při fyzické aktivitě.

Množství uloženého glykogenu není neomezené a závisí například na příjmu sacharidů, fyzické aktivitě a velikosti svalové hmoty.

K čemu glykogen slouží?

Hlavní funkcí glykogenu je ukládat glukózu pro pozdější využití.

Jaterní glykogen pomáhá organismu udržovat dostatečnou hladinu glukózy v krvi, zejména mezi jednotlivými jídly. Svalový glykogen je důležitým zdrojem energie při pohybu a fyzické aktivitě.

Při cvičení se svalový glykogen postupně rozkládá a vznikající glukóza je využívána pro tvorbu energie potřebné ke svalové práci.

Co se stane, když se zásoby glykogenu vyčerpají?

Při delší nebo intenzivní fyzické aktivitě se zásoby glykogenu postupně snižují. Neexistuje však přesný čas, za který se glykogen vždy vyčerpá. Záleží na intenzitě a délce zátěže, trénovanosti, množství zásob před výkonem a příjmu sacharidů.

Při výrazném vyčerpání glykogenu může člověk pociťovat:

• únavu,

• pokles fyzického výkonu,

• slabost,

• horší schopnost pokračovat v intenzivní aktivitě.

Pocit náhlého „vyčerpání energie“ při sportu ale nemusí znamenat pouze vyčerpání glykogenu. Významnou roli mohou hrát také hydratace, dostupnost glukózy v krvi, intenzita zátěže a další faktory.

Jak doplnit zásoby glykogenu?

Zásoby glykogenu se obnovují především konzumací sacharidů. Tělo jejich glukózu využije jako zdroj energie nebo ji uloží zpět do zásob glykogenu.

Mezi běžné zdroje sacharidů patří například:

• rýže,

• brambory,

• obiloviny a pečivo,

• ovoce,

• těstoviny,

• luštěniny.

Po náročném sportovním výkonu může být příjem sacharidů důležitý pro rychlejší obnovu svalového glykogenu. Nejde však o univerzální „sacharidové okno“, během kterého by tělo dokázalo využít sacharidy pouze krátkou dobu. Rychlost doplnění glykogenu závisí mimo jiné na množství přijatých sacharidů, intenzitě předchozího výkonu a době do dalšího tréninku.

Glykogen a hubnutí

Glykogen souvisí také s krátkodobými změnami tělesné hmotnosti.

Každý gram glykogenu je v těle uložen společně s několika gramy vody. Když se při výrazném omezení sacharidů nebo zvýšené fyzické aktivitě zásoby glykogenu sníží, klesá zároveň množství zadržované vody.

Proto může hmotnost na začátku redukční diety klesnout poměrně rychle. Tento počáteční pokles však není stejný jako úbytek tělesného tuku a velkou část může tvořit právě voda.

Jaký je rozdíl mezi glykogenem a glukózou? 

Glukóza je jednoduchý cukr, který slouží jako základní zdroj energie pro buňky. Nachází se především v krvi a v jednotlivých buňkách, kde ji tělo průběžně využívá jako palivo.

Glykogen je naopak zásobní forma glukózy. Tělo si jej ukládá především v játrech a svalech a v případě potřeby ho rozkládá zpět na glukózu, kterou může následně využít jako zdroj energie.

Zjednodušeně lze říct, že glukóza je okamžitě dostupná energie, zatímco glykogen představuje její zásobu pro pozdější využití.

Jednoduše řečeno: glukóza je palivo a glykogen je její zásoba.

Ovlivňuje glykogen ženský organismus?

Hladina hormonů během menstruačního cyklu může ovlivňovat metabolismus, využívání energetických zdrojů a reakci organismu na fyzickou zátěž. Není ale vhodné tvrdit, že ovulace nebo samotný estrogen automaticky způsobují ukládání většího množství glykogenu.

Změny tělesné hmotnosti během menstruačního cyklu souvisejí s více faktory, například se změnami zadržování vody, hormonálními změnami, příjmem potravy a dalšími metabolickými procesy.